Dívka a duch

21. května 2009 v 19:52 | Mary |  Povídky
Dívka a duch

Temným listopadovým parkem v husté mlze se prochází 14tiletá dívka celá oblečená v černém se smutným výrazem v obličeji.
"Nikdo mě nemáte rádi,nikdo mě nechápete…nechápete nic!!!"rozkřikla se dívka v záchvatu zlosti a beznaděje.Její slova se rozléhala po prázdném parku dál a dál.Když uslyšela ozvěnu svých slov, tak si sedla na ledovou lavičku kousek od ní.Najednou ucítila závan chladu, takového chladu, jaký nikdy předtím ve svém ponurém životě necítila.Uschlé listí ležící vedle jejích nohou se v závanu rozvířilo o několik metrů dál od lavičky.Ledový až smrtí zavánějící chlad nevnímala na to, aby ho vnímala byla ponořená až příliš hluboko ve svých pocitech a emocích.Všimla si ho teprve až, když jí závan jakoby políbil na krk.
"Kdo to je???nikdo se neozval jen vítr znovu zvířil listí…
"Vím, že tu někdo je.. tak se ukaž a nehraj si se mnou!!!"
"Ale mě to baví si s tebou hrát, jak jsi krásně rozklepaná…to mi dodává sílu."ozvalo se odněkud z dáli parku chladným hlasem.
Dívka si stoupne a zmateně rozhlíží okolo sebe, ale nikoho nevidí.
"Co?Já nemám strach!Takže toho koukej nechat nebo…"
"Nebo co?Jsem zvědavý, co mi uděláš hm zabiješ mě?To asi těžko, když už jsem mrtvý"následuje děsivý smích.
"Ty, ty, ty jsi duch?ptá se dívka zmateně stále se rozhlížejíc kolem sebe.
"Ano jsem duch…"další ledový závan.
"Když jsi duch, tak proč tě nevidím?Myslím, že je to pouze nepovedený žert mých nechutných spolužáků."
"Neříkáš to příliš jistě.Rozmysli se, vážně mě chceš vidět?"
"ANO ukaž se."
Duch se zjeví za dívčinými zády a dýchne jí za krk…Dívka se otočí a spatří jej.Zděšeně vykřikne a ustoupí od ducha muže ve středních letech o několik kroků dál.
"Já se tě ptal, jestli mě chceš vidět a ty jsi řekla ANO, tak tady mě máš."
"Nééé prosím nech mě…"
"Ale,ale,ale já se ti snad nelíbím?"tázavý pohled.
"Ne nelíbíš, jdi pryč já ti nic neudělala!"
"Udělala…pochybovala jsi o mě a to se nevyplácí…"přiletí blíže k dívce.
"Co mám udělat, abys mě nechal na pokoji?"opět ustoupí dál.
"Už nic je pozdě, dopadneš stejně jako ta před tebou, která o mně také pochybovala."usměje se jako ten nejmstivější duch.
"A jak dopadla???"otázku doprovází zděšený výraz a strach z odpovědi.
"Teďka leží na hřbitově…"
Dívka na nic neváhá a dá se na útěk.Duch ji pronásleduje.Běží co jí síly stačí, ale duchovi nejspíše neunikne v ten okamžik jí proběhne před očima celý její život a ona si uvědomila, že se v něm našly i chvíle štěstí, ale jak běžela, tak zakopla o větvičku na zemi a upadla.Duch se za několik málo vteřin ocitl vedle ní se slovy"Nyní musíš zemřít."
"Nééé prosím, nemůžeš mi odpustit?"z posledních sil.
"Duchové neodpouští a zvláště ne takoví, jako jsem já…"
Dívka jen leží na studené zemi a čeká na smrt.Ucítí silnou bolest u srdce, kterou už nemůže vydržet, ale nevydá ani hlásku jenom slyší ďábelský smích ducha, který se skvěle baví.Umírá, jak bolestí tak zděšením.Duch zmizí, ale dál čeká v temnotě parku na svou další obět…podobnou jako byla tato.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama